Páteční dražební odpoledne na MMR

V pátek dne 22. srpna 2008 ve 13.00 hod. uspořádal Odbor veřejných dražeb (OVD) Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) pracovní seminář se zaměřením na nový insolvenční zákon. Ten, kdo by si pomyslel, že termín pátečního odpoledne odradí dražebníky od účasti, se mýlil. Účastníků byla téměř plná velká zasedací místnost na MMR, oproti minulému setkání, konaném v listopadu 2007 k novele zákona o veřejných dražbách, kde nás byla pouhá hrstka. Kromě zástupců České asociace dražebníků (ČAD) a členů ČAD byli přítomni i dražebníci z Asociace realitních kanceláři ČR (ARK) i zástupci předních dražebníků, kteří nejsou členy žádného profesního živnostenstva.

Seminář zahájil Mgr. Jan Fluxa, poradce náměstka ministra MMR Jiřího Vačkáře, který informoval dražebníky o aktivitách OVD v oblasti promotion dražeb a o snaze vedení MMR zapojit do legislativního procesu co nejširší dražební veřejnost. Sympatické bylo, že tak byly přijaty závěry z jednání, které proběhlo v únoru 2008 mezi zástupci ČAD a náměstkem Vačkářem za přítomnosti Mgr. Fluxe, který je gestorem pro náměstka Vačkáře v této oblasti.

Po omluvě z důvodu pracovní zaneprázdněnosti, na tento vstupní výklad navázala Ing. Zdeňka Niklasová, ředitelka OVD, která poskytla několik informací vztahující se k insolvenčnímu zákonu, mj. uvedla i statistiku z oblasti přezkumu insolvenčních správců a podrobněji se věnovala dvěma výše uvedeným oblastem, které nastolil Mgr. Jan Fluxa.

V oblasti propagace veřejných dražeb, jako nástroje efektivního a transparentního prodeje majetku, Ing. Zdeňka Niklasová přítomné informovala o konání semináře dne 14.5.2008 OVD ve spolupráci se Sdružením měst a obcí Plzeňského kraje, Regionální rozvojovou agenturou Plzeňského kraje a Magistrátem města Plzně, v jehož budově se seminář uskutečnil. Převážná část semináře byla věnována veřejným dražbám, ale byly zmíněny i ostatní způsoby prodeje (přímý prodej, obálková metoda nebo výběrové řízení) se zdůrazněním výhod a nevýhod u jednotlivých způsobů. Závěrečná část semináře byla věnována certifikaci dražebníků dle normy ISO a bylo obcím doporučeno, aby tato podmínka certifikace spolu s „absencí“ nálezů při kontrole dražebníka OVD byly kritériem při výběru dražebníků obcemi.

Ing. Zdeňka Niklasová dále uvedla, že bylo zahájeno jednání s orgány státní správy ve věci informovat tyto subjekty o možnosti využít institut veřejné dražby při prodeji státního majetku, což přítomní zástupci ČAD velmi kvitovali, protože na základě usnesení XII. Sněmu ČAD byl zaslán všem ministrům vlády ČR otevřený dopis týkající se probíhajících či připravovaných prodejů nepotřebného státního majetku, které jsou ostře kritizovány v masmédiích z důvodu jejich neprůhlednosti. ČAD zde navrhla, aby zpeněžení státního majetku probíhalo nejtransparentnějším způsobem při dosažení maximální ceny, a to veřejnou dražbou.

Následná diskuze se zaměřila zejména na skutečnost, že byly zcela přerušeny legislativní práce na novém zákonu o veřejných dražbách, kde zazněla z úst Mgr. Jana Fluxe i ing. Zdeňky Niklasové teze, kterou ČAD několikrát prezentovala, že není možné legislativu dělat od úřednického stolu, bez ohledu na dražební praxi a zapojení co nejširšího okruhu dražebníků, a to i za situace, že existuje principiální rozpor na postavení dražebníka mezi OVD a MPO. Mnohé další příspěvky řešily otázku, jakým způsobem by si měla dražební obec vybrat své zástupce, se kterými je vedení OVD ochotno jednat a zahájit legislativní práce na novém zákonu o veřejných dražbách.

V diskuzi logicky zaznělo konstatování, že mezi zástupci dražební obce by měli být zejména delegovaní zástupci profesních živnostenstvech, a to zejména ČAD a ARK. Reakcí ing. Zdeňky Niklasové bylo to, že ČAD reprezentuje pouhých 11% dražební obce, což bylo v rozporu s předloženými údaji RNDr. Jiřím Burešem, Ph.D., předsedou ČAD, který odkázal na statistiky každoročně zpracovávané asociací a zveřejňované na www.drazebnici.cz (např. v roce 2007 činil podíl členů ČAD dle objemu vydraženého majetku 48%). Reakcí ing. Zdeňky Niklasové bylo to, že kritérium není objektivní, protože některý dražebník může zcela nahodile udělat velkou dražbu. Poté zástupci ČAD navrhli, že pokud nechce vedení OVD jednat se zástupci profesních živnostenstvech dražebníků, potom je ČAD ochotna svolat celorepublikový dražební sněm, kde by tito zástupci byli přímo voleni. Otázkou však zůstává, zdali i poté budou akceptováni ze strany vedení OVD.

Zástupci ČAD upozornili na to, že současná legislativa bohužel nepřispívá k atraktivnosti využití veřejné dražby při prodeji vlastníkem draženého předmětu. Proto také je mezi veřejností tak malý zájem o tuto formu zpeněžení. Právě zde vidí ČAD východisko ze současné vleklé krize. Do té doby, dokud nebude dražební proces nastaven tak, aby odpovídal zájmům navrhovatelů dražeb, zejména pak vlastníkům, nebude tento nástroj využíván, vyjma případů, kdy tuto formu zpeněžení předepisuje platná legislativa (zpeněžení z konkurzní podstaty).

Ing. Ivo Gavlas z ARK uvedl, že je třeba uvažovat i další typy dražeb, resp. aukcí a že je nutné zapojit do tohoto procesu i zástupce aukčních síní, kteří vůbec na tomto semináři nebyli přítomni.

Mgr. Lubor Svoboda, MBA, předseda představenstva společnosti NAXOS a.s., diskutoval možnosti využít služeb dražebníků dalšími navrhovateli, např. finančními úřady.

V diskuzi zazněla i další „ožehavá témata“, jako je např. sjednocení režimů dražeb, povinnost zveřejňovat údaje o všech dražbách na Centrální adrese aj.

Páteční dražební odpoledne na MMR se vydařilo, přestože bylo v místnosti MMR na Staroměstském náměstí v Praze horko a do oken stoupaly tóny romské či jiné exotické hudby, které jakoby předznamenaly, že současný český dražební trh je jakýmsi Babylonem hovořícím různými jazyky.

Páteční dražební odpoledne na MMR se skutečně vydařilo, protože se jednoznačně ukázalo, že pokud se my dražebníci nedomluvíme, stále budeme na bodu nula. Paradoxem však je to, že zatímco OVD si může v plánu akcí s dražebníky „odfajfkovat“ splnění položky, mnozí účastníci semináře se netajili tím, že chtěli již v průběhu jednání odejít, protože opět nic nepřinesl – promotion dražeb je na nic, protože obce, které chtěly dražit již draží a jiné si stěží na to najmou dražebníka, legislativa je opět na bodu nula, s elektronickými dražbami se zatím nepočítá, a kdo chce skutečně dražit, to už dávno dělá tak, jako je tomu v případě aukčních síní či provádění aukcí na Internetu.