Jak vyvést český dražební trh z krize

Zatímco česká ekonomika hlavní vlnu krize teprve očekává, český dražební trh je v krizi již od roku 2002 a tato krize se stále prohlubuje. V roce 2008 krize českého dražebního trhu dosáhla zatím svého vrcholu. Počet dražeb i objem draženého majetku poklesly oproti roku 2002 na téměř polovinu. Příčin je samozřejmě celá řada, a to jak v činnosti Odboru veřejných dražeb (OVD), který na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) vykonává státní dozor v této oblasti, tak i v legislativním základu – zákonu o veřejných dražbách (zák, č, 26/2000 Sb., ve znění násl. změn a doplňků – ZVD).

Česká asociace dražebníků zpracovala a předložila novému vedení MMR věcné okruhy, které by měly být řešeny v technické novele ZVD a které by měly vést k oživení českého dražebního trhu. Jedná se celkem o 25 okruhů:

1. Upřesnit a zavést nové pojmy v ZVD
   V praxi se ukázalo, že celá řada pojmů není v ZVD přesně vymezena a mnoho pojmů zde není definováno vůbec. Tak např. ZVD ztotožňuje zájemce o účast v dražbě s účastníkem dražby.
2. Možnost provádění dražeb cenných papírů dražebníky
   Dražba cenných papírů je dle ZVD vyloučena vyjma případu, že tuto dražbu provádí obchodník s cennými papíry. Tento však postupuje dle ustanovení ZVD a výkon jeho činnosti podléhá dozoru ČNB, která se přitom řídí ještě starými metodikami Komise pro cenné papíry.
3. Provozování živnosti dražebníka
   Navrhuje se sladit podmínky pro výkon dobrovolných a nedobrovolných dražeb, a to vše pouze v režimu živnosti.
4. Sjednotit označení osob a povinnost jejich identifikace s legislativou v oblasti potírání praních špinavých peněz
   Dle současného stanoviska některých státních orgánů se nevztahují opatření v oblasti potírání praní špinavých peněz na oblast provádění dražeb dle ZVD. Dražebník je potom např. popotahován za užívání rodných čísel.
5. Omezit všechny platby nad 15.000 EUR na bezhotovostní převod
   Dle stanoviska OVD nelze omezit některé platby v hotovosti, např. doplatky cen dosažených vydražením i v případě, že přesahují částku ekvivalentu 15.000 EUR.
6. Zavést institut náhradního doručování
   V mnoha případech byla dražba úspěšně šikanózním způsobem napadena, protože nebylo možné provést doručení dle ZVD.
7. Vymezit a upřesnit právo nahlížet do písemností dražby
   Zachování anonymity a soutěžení na dražbě je hlavním předpokladem její úspěšnosti. Často se stává, že účastník dražby ještě před zahájením dražby vyžaduje, aby mohl nahlédnout do písemností, zjistil účastníky dražby a snažil se je ovlivnit.
8. Povinnost stanovit odhad ceny předmětu dražby pouze pro dražby nedobrovolné
   ZVD stanovuje povinnost zajistit odhad ceny soudním znalcem pro dražby nemovitostí, podniku nebo jeho org. složky či kulturní památky, v dalších případech odhad provádí sám dražebník. Jedná se o zbytečný a nákladný úkon v dražbách dobrovolných, který zbytečně administrativně a nákladově zatěžuje navrhovatele dražby a dražebníka.
9. Upřesnit skládání a vracení dražebních jistot fakticky a časově
   Zvláště v případě skládání dražebních jistot bezhotovostním převodem není zřejmé dle ZVD splnění této povinnosti zájemcem o dražbu.
10. Sladit výši dražební jistoty s výší stanovenou v OSŘ
    Dle Občanského soudního řádu (OSŘ), podle kterého draží soudy, exekutoři či finanční úřady, není dražební jistota omezena tak, jak je tomu v ZVD.
11. Stanovit povinnost pouze jediné prohlídky pro všechny předměty dražby
    Např. v případě nemovitostí musí být zajištěny vždy 2 prohlídky, a to i v případě, že není o tuto dražbu zájem nebo vlastník neumožní tuto prohlídku. To zatěžuje zbytečnými náklady dražebníka.
12. Zakotvit možnost odměny vybírané od vydražitele pro všechny předměty dražby
    Neexistuje žádný důvod, aby v případě dobrovolné dražby nemovitosti či práva nemohl dražebník vybírat odměnu od vydražitele, jak je to po novele ZVD možné pouze v případě dražby movitých věcí.
13. Upravit povinné náležitosti smlouvy o provedení dražby dobrovolné
    Kontroly prováděné OVD často kritizují absenci některých náležitostí ve smlouvě, proto se doporučuje je explicitně uvést, kde povinným údajem by byla i tzv. limitní cena.
14. U dražební vyhlášky, protokolu o provedené dražbě, údajů z protokolu a při plnění informačních povinností dražebníka na centrální adrese stanovit vzory povinných formulářů prováděcí vyhláškou
    Povinné formuláře pro plnění informačních a dalších povinností dražebníka by přispěly k lepší informovanosti a plnění povinností. Současně by umožnily i lepší jejich zpracování na centrální adrese, jak je tomu např. při zveřejňování informací o veřejných zakázkách.
15. Upřesnit povinnosti při zveřejňování dražební vyhlášky
    ZVD nestanoví podrobně podmínky pro zveřejňování tohoto základního dokumentu, popř. základních údajů.
16. Rozšířit možnosti dodatků k dražební vyhlášce
    ZVD neumožňuje formou dodatku např. opravit písařské chyby, upřesnit předmět či místo dražby apod.
17. Možnost stanovit pro dražbu dobrovolnou navrhovatelem minimální limitní cenu, která musí být v dražbě nabídnuta účastníkem dražby pro udělení příklepu licitátorem
    Jedná se o významný nástroj k eliminaci pletich, kde se účastníci dražby domluví, že jeden z nich vydraží za nejnižší podání. Navrhovatel stanoví limitní cenu jako nejnižší „prodejní cenu“. Pokud tedy účastníci dražby nedosáhnou licitací aspoň úrovně pro ně neznámé limitní ceny, licitátor na této dražbě příklep neudělí. Sjednání limitní ceny musí být uvedeno v dražební vyhlášce a její výše je stanovena smlouvou o provedení dražby.
18. Možnost zapsání zájemce o účast v dražbě až do okamžiku výzvy licitátora k podávání nabídek a u společné dražby až do okamžiku výzvy licitátora k podávání nabídek k dané položce společné dražby
    Není žádný důvod, aby nebylo možné zapisovat účastníky dražby až do zahájení licitace, zvláště pak v případě dražby společné.
19. Možnost snížení nejnižšího podání i opakovaně
    Již od samého počátku účinnosti ZVD se vedou diskuze o tom, zdali lze v dražbě dobrovolné provést i opakované snížení nejnižšího podání – fakticky provádění holandské dražby.
20. Možnost opakovat i opakovanou dražbu
    Možnost opakovat i opakovanou dražbu ve zjednodušeném režimu je v praxi žádoucí.
21. Úhrada ceny – možnost určit termíny a způsob dle dohody s navrhovatelem uvedeném ve smlouvě a dražební vyhlášce
    Tak např. cena dosažená vydražením nepřevyšující částku 200 tis. Kč v dražbě dobrovolné musí být dle ZVD uhrazena ihned po skončení dražby, což bývá v praxi stejně často porušováno.
22. Předání předmětu dražby z pohledu dražebníka sjednotit s postupem dle OSŘ
    Po vydání potvrzení o nabytí vlastnictví a jeho předání vydražiteli formální akt předání předmětu dražby zbytečně zatěžuje dražebníka; v případě, že bývalý vlastník nevydá dražený předmět, dražebník nemá žádné nástroje, jak toto právo vydražitele prosadit.
23. Režim nedobrovolných dražeb procesně sladit s dražbami dobrovolnými, kde dražební věřitel bude pouze osobou oprávněnou zcizit předmět dražby
    Dohoda mezi věřitele a dlužníkem je navrhována dle nového Obč. zák. tak, aby věřitel měl právo zcizit předmět dražby pro uspokojení své pohledávky dohodou o vykonatelnosti.
24. Procesně sladit provedení dražby dle ZVD s OSŘ
    Dražba, jako instrument zpeněžení, musí mít stejný průběh, a to od informačních povinností, účasti v dražbě, až po vlastní průběh dražby a jejího vypořádání.
25. Legislativně zakotvit možnost provádět dražby i pro subjekty, které provádějí dražby dle OSŘ
    V současně době nemohou subjekty provádějící dražby dle OSŘ (soudy, exekutoři, finanční úřady) si na tento proces zpeněžení (vyjma dražeb cenných papírů) najmout dražebníky, což je k neprospěchu věřitelů, protože lze i statisticky doložit, že dražebníci dosahují vyšší výtěžnosti v dražbách, oproti soudům, exekutorům či finančním úřadům.