Recenze na knihu Aukce a elektronické aukce

Ještě „teplou" z tiskárny jsem dostal knihu Mgr. Petra Mikšovského, spoluautora zákona o veřejných dražbách a člena Rady ČAD a ing. Přemysla Jiráka, člena představenstva ČAD „Aukce a elektronické aukce". Tato publikace přichází právě včas, aby zaplnila velkou mezeru v této oblasti, zvláště pak po odmítnutí novely elektrických dražeb, které ČAD zpracovala a předala bývalému Ministerstvu informatiky a zpomalení prací na novém zákonu o veřejných dražbách na MMR, kde se s elektronickými dražbami zatím neuvažuje. Recenzovaná kniha konečně detailně popisuje, vymezuje a komparativně shrnuje aukci, která je často považována v praxi za synonymum pojmu dražba. Je o to cennější, že knihu sepsal přední znalec v oblasti veřejných dražeb, právník, který má zkušenosti z legislativy a tato publikace je doplněna praktickými poznatky významného dražebníka.

Kniha obsahuje celkem 26 kapitol, které po úvodu se zabývají užíváním pojmů aukce a zajímavostmi z historie aukcí. Dále pak jsou rozebírány aukční systémy obecně (nákupní, prodejní, anglický, holandský aj.) a historie právní úpravy dražeb a aukcí. Mj. jsou zde i citovány zajímavé, dnes již neplatné, právní předpisy z doby první republiky, které se i objevily v článcích v časopisu REALIT autora recenze. Avšak těžiště knihy spočívá v porovnání dražeb a aukcí a ve vymezení pojmu aukce. Zvláště pak vymezení pojmu aukce patří k originálním výsledkům této publikace (viz s. 33):

„Aukce je veřejná či neveřejná soutěž nabídek neomezeného či předem vymezeného okruhu účastníků splňujících stanovené podmínky probíhající z podnětu osoby dispozičně vůči věci či převoditelnému právu oprávněné či z podnětu poptávající osoby (dále jen „zadavatel"), a to zpravidla jednostupňově. Soutěž nabídek účastníků aukce proběhne za jejich přítomnosti nebo prostřednictvím informačního systému či s využitím telekomunikační techniky; kritériem je zpravidla pouze výše nabízené ceny.

Skončení aukce nemá z hlediska nabytí věci či práva nebo a hlediska vniku závazků ze závazkových právních vztahů v zásadě konstitutivní účinky, neboť účastníci činí v aukci pouze nabídky na uzavření smlouvy se zadavatelem s výjimkou případů, kdy si v souladu s platným právním předpisem zadavatel, osoba aukci organizující a účastníci aukce smluvně ujednají, že skončení aukce bude považováno za uzavření smlouvy."

Dalšími zajímavými kapitolami jsou pojednání o tom, kdo může aukce provádět a vymezení a odlišnost elektronických aukcí. Právě výklad elektronických aukcí ve vazbě na platný zákon o veřejných zakázkách (zák. č. 137/2006 Sb.) považuji za nejslabší, protože se autoři pouštějí do oblasti, se kterou zřejmě nemají velké zkušenosti. Nemohli by potom uvádět takové hrubé nepřesnosti, jako je např., že informační povinnosti zadavatelů dle tohoto zákona se vztahují k Centrální adrese (správně má být k Uveřejňovacímu subsystému Informačního systému o veřejných zakázkách – www.isvzus.cz). Svůj výklad by autoři publikace museli i doplnit informacemi o elektronických poptávkových systémech, které v ČR fungují mnoho let, jako tzv. elektronická tržiště (viz např. největší z nich www.B2Bcentrum.cz.) Tento nedostatek však autoři zcela vyvažují dalšími kapitolami, které se týkají průběhu a skončení aukce a jejího napadení žalobou.

Je škoda, že některé „vatové" kapitoly, týkající se praktických příkladů aukcí, se vůbec nezmiňují o největších domácích aukčních portálech, jako jsou u nás Aukro, iKup, eBum, Odklepnuto či nové pokusy o elektronické aukce v oblasti realit. I světoznámý aukční portálů eBay by si zasloužil více pozornosti, mj. z hlediska speciálních technik licitace, které umožňují efektivně nalézt optimální střet nabídky s poptávkou.

Cenné jsou však praktické rady a smluvní vzory z oblasti „elektronizace". Týkají se však specifického typu prodejní aukce, kde do „virtuální aukční síně" se musí účastníci přihlásit předem prezenčně uzavřením písemné smlouvy s vyhlašovatelem aukce, který má i smlouvu s navrhovatelem aukce. Celý systém, včetně zpracování aukční vyhlášky a průběhu licitace, potom připomíná spíše „elektronickou dražbu", než moderní elektronickou aukci, kde není třeba „osobně dojít" za „aukčníkem" a je možné vstoupit do aukce i při jejím průběhu. Klade to i velké nároky na bezpečnost a morální profil organizátora aukce, který zná před jejím zahájením všechny její účastníky (přiděluje jim prezenčně jejich uživatelské jméno a heslo). Vytváří se tak zvláštní model elektronické aukce, který není typický nikde ve světě. Na druhé straně je třeba říci, že virtualizace aukční síně shora uvedeným způsobem může eliminovat všechny pokusy o pletichy zvláště v případech, že předmětem aukce nejsou nemovitosti, kde je třeba umožnit kontakt navrhovatele aukce s jejími účastníky.

Kniha „Aukce a elektronické aukce" bude jistě další úspěšnou publikací Mgr. Petra Mikšovského. Dle informací, které má autor recenze k dispozici, na podzim letošního roku se připravuje spuštění takových elektronických portálů realit, které by měly rozhýbat trh s nemovitostmi. Potom i přes některé shora uvedené drobné výtky se stane recenzovaná kniha skutečným bestselerem i pro všechny zájemce o elektronické aukce realit.