Česko, pletichářů ráj?

Na stránkách MF Dnes se dne 21.10.2009 konečně ocitlo téma, které probublává již od roku 2002, kdy se naplno v praxi začaly uplatňovat zákony o veřejných dražbách (ZVD) a zákon o soudních exekutorech, které umožňují provádět veřejné dražby s cílem uspokojit věřitele. Jedná se o pletichy na veřejných dražbách. Pletichařilo se již za Rakouska-Uherska a bojovalo se proti nim velmi tvrdě. Např. za pletichaření se považovalo i to, když někdo majetek získaný v dražbě následně prodal za neobvykle vyšší cenu. Proto třeba i císařský exekuční řád znal možnost tzv. předražku, kdy i po vydražení bylo možné „přehodit“ vydražitele vyšší cenou a nebylo možné tak na dražbě pletichařit.

Moderní doba přeje dobře organizovaným pletichářům, kteří volí celou řadu metod. Od klasické „domluvy“, že se za odstupné nebudou účastnit dražby, až po sofistikovanější metody. Organizovanost potom prorůstá směrem až k navrhovatelům dražeb (dražebníci na jedno použití, podivní správci majetku, exekutoři) a k subjektům, které mají vykonávat dohled nad prováděnými dražbami.

Dražebníkům jsou pleticháři dobře známi. Dnes se již většinou přímo dražeb neúčastní. Používají najaté osoby např. z Ostravska či Ústí nad Labem, kde je levná pracovní síla. Tito pleticháři potom tyto osoby řídí buď osobně jako diváci či jejich poradci nebo po telefonu.

Přestože jsou pletichy na veřejné dražbě trestným činem, není známo, že by se někdo touto problematikou ve větší míře a dlouhodobě zabýval. Rovněž tak není veřejnost dostatečně informována, jak bylo s přistiženými nepoctivci naloženo. Dohled nad veřejnými dražbami konanými dle ZVD vykonává Odbor veřejných dražeb (OVD) Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a přestože byl OVD v minulosti opakovaně na nešvary při dražbách upozorňován, nebyla veřejnost seznámena s výsledky práce OVD v této oblasti. Kolik bylo podáno podnětů orgánům činným v trestním řízení, či kolik bylo předáno podnětů živnostenským úřadům k odnětí koncese dražebníka.

Pletichářům nahrávají i další skutečnosti. Kontrolu dražeb při prodeji  majetku dlužníků z insolvencí provádí OVD. Dražby prováděné exekutory však již nekontroluje nikdo. Podobně je tomu v dražbách konaných finančními úřady nebo přímo soudy. V současné době se pleticháři přesunují právě na tyto dražby a jejich počet narůstá. Zvláštním případem jsou potom dražby cenných papírů, kde dozor by měla vykonávat ČNB, což se v praxi vůbec neděje. Jakým způsobem je výkon těchto dražeb kontrolován a jaké jsou výsledky těchto kontrol, je opět velká neznámá. To jak u navrhovatelů, tak i u dražbami postižených dlužníků vyvolává dojem jakýchsi rukojmích držených organizátory dražeb či těch, kteří nad dražbami mají vykonávat aktivní státní dozor.

V ČR je dvojí základní režim provádění dražeb. V prvním případě se postupuje podle ZVD. Zde přece jenom pleticháři mají problém s tím, že dražba každé nemovitosti či předmětu nad 100 tis. Kč musí být zveřejněna na tzv. centrální adrese (www.centralniadresa.cz), kterou provozuje Česká pošta, s.p. Exekutoři, soudy či finanční úřady (postupují podle Občanského soudního řádu) a nemají povinnost zveřejňovat dražby na Centrální adrese. Přesto tak někteří činí. Soudy a exekutoři mohou tak dražební vyhlášku vyvěsit pouze „v tmavém koutě“ na úřední desce soudu. Pouze finanční úřady zveřejňují povinně své dražby na stránkách ministerstva financí (www.mfcr.cz). Od února 2009 je sice za úplatu k dispozici výpis exekucí (www.ceecr.cz), kde však dražby nejsou uvedeny. Od října letošního roku Exekutorská komora spustila, po četných urgencích, svůj web s informacemi o dražbách nemovitostí (www.portaldrazeb.cz), kde mohou (ale nemusí) exekutoři uveřejňovat informace o svých dražbách nemovitostí.

Česká asociace dražebníků v minulosti několikrát navrhla celou řadu opatření v boji proti pletichářům s cílem sjednotit a zprůhlednit výkon dražeb tak, aby veřejnost nebyla dezorientována růzností dražebních procedur. Výkon dražby byl měl být jednoduchý, srozumitelný a hlavně průhledný pro všechny, kteří se hodlají tohoto procesu zpeněžení zúčastnit. Dražba by potom nebyla chápána i jako něco ostudného, konečného, ale jako efektivní tržní zpeněžení majetku. Kromě jednotné povinnosti zveřejňovat dražby na jediné elektronické úřední desce (navrhovali jsme Centrální adresu) jsme jak MMR, tak i Ministerstvu spravedlnosti adresovali doporučení týkající se sjednocení provádění dražeb a jejich kontrolu soustředit pod jediný, centrální subjekt, mj. i proto, že veřejné dražby mohou být využívány k praní špinavých peněz a k daňovým únikům. Dalším efektivním nástrojem je využívání elektronických dražeb, které vůbec nejsou v české legislativě právně zakotveny, a to přesto, že se o této formě zpeněžení vede mnohaletá diskuse. Již po několik let se těší oblibě české veřejnosti elektronické aukce. Mimo ČR je to forma zpeněžení zcela obvyklá a legální a v době elektronizace bude v budoucnu jistě neodmyslitelným fenoménem.

Co říci závěrem? Není to tak dlouho, co jsem zaslechl slastné mlasknutí jednoho takového „investora“, který se zabývá nákupem nemovitostí z dražeb a exekucí. Velmi se těší na dobu, kdy získání nemovitostí z řízených insolvencí a exekucí, zejména v období současné krize, bude „za babku“ a zhodnocení jeho peněz bude mnohem efektivnější a méně problematičtější, než tomu bylo doposud. Dokonce vyjádřil odvážnou myšlenku, že „tento byznys“ by mohl mít mezinárodní rozměr a musí se podívat na ty díry v insolvenčním zákoně, které umožňují v současné době zcela legálně podávat insolvenční návrhy v podstatě na kohokoliv, protože jak uvedl „v česku přece každý dluží každému a v tom bordelu se stejně nikdo nevyzná“. Bohužel článek MF Dnes jenom potvrzuje, že tato doba již je tady, kola se začínají roztáčet, kruh se nám opět uzavírá a takoví vykukové mohou mít bez účinné kontroly a tvrdého postihu u nás zelenou.

JUDr. Miloslav Oliva,
Prezident České asociace dražebníků