Jaký byl dražební rok 2007?

Dne 25.1.2008 se konala za poměrně velkého zájmu médií, včetně ČT, tisková beseda tradičně formou pracovní snídaně v Cafe Louvre v Praze za účasti zástupců MMR – Ing. Jana Štolcparta, nového ředitele Odboru veřejných dražeb (OVD) MMR a ředitele Odboru komunikace České pošty, s.p. (ČP) Mgr. Ivo Mravince. Český dražební trh 2007 se snad probudil z dlouhodobé krize. Přestože počet dražeb klesl na rekordní minimum, objem draženého majetku stoupnul téměř o 13%. První dražebník dosáhl ročního objemu vydraženého majetku přesahujícího 1 miliardu Kč a byl mu udělen titul dražebník roku 2007. I na OVD MMR bylo dosaženo rekordního počtu zaměstnanců při  rekordním minimu počtu vykonaných kontrol dražeb (dle informací ČAD) za rok 2007. MMR, jako předkladatel návrhu věcného záměru nového zákona o veřejných dražbách, musel tento návrh v prosinci 2007 stáhnout z projednávání ve Vládě ČR. Potvrdila se tak kritika, kterou ČAD veřejně prezentovala již v průběhu připomínkového řízení. Jaký tedy byl dražební rok 2007 z pohledu údajů zveřejněných na Centrální adrese (CADR) (www.centralniadresa.cz), jehož provozovatelem je ČP ? Jak by se měla zkvalitnit kontrolní činnost dražebního trhu, kterým jenom v loňském roce proteklo více než 9,5 miliard Kč? Proč se povinně nevyužívá CADR v případě dražeb konaných exekutory, soudy či finančními úřady? Kdy se začne využívat institut veřejné dražby i při prodeji nepotřebného státního majetku? Měly by se regulovat živelně se rozbíhají aukce na Internetu, když dle platné legislativy nelze dražit elektronicky? Právě k těmto a dalším otázkám směřovalo vystoupení a následně diskuze na tiskové konferenci.

V úvodním vystoupení JUDr. Miloslava Olivy, prezidenta ČAD a RNDr. Jiřího Bureše, Ph.D., předsedy ČAD, zazněly základní údaje a hodnocení roku 2007. V roce 2007 se uskutečnil historicky nejnižší počet dražeb, což bylo téměř o 14% méně než v roce 2006. Přesto za toto období meziročně vzrostl finanční objem jak draženého majetku (o cca 13%), tak i finanční objem vydraženého majetku (cca 5%) a i podíl nedobrovolných dražeb se nepatrně navýšil na úroveň pouhých 4,36%. Dalším faktorem, který významně ovlivňuje tuto statistiku, je to, že na CADR zveřejňují své dražby stále v rostoucí míře i exekutoři a soudy, i když jim to zatím neukládá platná legislativa. Poprvé se podařilo dražebníkovi, a to členu ČAD, společnosti PROKONZULTA, a.s., překonat magickou hranici ročního objemu vydraženého majetku 1 miliardy Kč. I další členové ČAD zaujali za rok 2007 mezi prvními 25 největšími dražebníky 11 pozic s celkovým objemem téměř 50%. Přestože se český dražební trh stále nachází v krizi, panuje zde mírný optimizmus, a to i z důvodu, že bylo nakonec akceptováno záporné stanovisko ČAD ke zpracovanému návrhu věcného záměru nového zákona o veřejných dražbách, který muselo MMR v prosinci 2007 stáhnout z projednávání ve Vládě ČR. Krize dražebního trhu v prvé řadě dopadá na dražebníky, vede ke snížení počtu subjektů, kteří se prováděním dražeb (dobrovolných či nedobrovolných) zabývají. Zvláště v oblasti provádění nedobrovolných dražeb výrazně poklesl počet dražebníků, kteří si zažádali o novou koncesi po přijetí novely ZVD v září 2006. Nenaplnily se tak předpoklady MMR, že po přijetí novely ZVD dojde v této oblasti k zásadnímu obratu. K 22.1.2008 bylo na CADR evidováno 1 205 dražebníků, z toho pouhých 722 dražebníků provedlo vůbec aspoň jednu dražbu, 376 dražebníků provedlo aspoň 10 dražeb.

Ve svém vystoupení zástupce MMR Ing. Jan Štolcpart seznámil účastníky s nejčastějšími „prohřešky", se kterými se výkon kontroly u dražebníků setkává a o konání workshopů pro dražebníky. Bohužel již neuvedl, že zájem o tyto workshopy je mizivý, kde na posledním z nich byla nulová účast. Ing. Jan Štolcpart informoval i o některých krocích MMR vedoucích např. ke snížení nákladovosti dražeb při plnění informačních povinností dražebníka na CADR. Právě nastoupená cesta formou elektronické komunikace při využití standardizovaných elektronických formulářů je perspektivním směrem rozvoje a je i podporována ČAD. Je škoda, že po svém vystoupení pro ČT se nezúčastnil besedy a nebyly zodpovězený otázky přítomných novinářů. Opakovala se situace z minulé tiskové besedy konané v říjnu 2007, kde ředitelka OVD MMR také po svém vystoupení nakvap odešla z důvodu pracovní zaneprázdněnosti. Tento přístup nesvědčí o snaze podpořit otevřenou informovanost.

Ředitel odboru komunikace ČP Mgr. Ivo Mravinac informoval přítomné nejenom o unikátní elektronické vývěsce – CADR, ale i o dalších elektronických službách ČP a jejich perspektivách. Uvedl např. Uveřejňovací subsystém Informačního systému veřejných zakázek, jejímž provozovatelem je také ČP.

V diskuzi byla nastolena řada otázek po příčinách současné krize českého dražebního trhu, kde státní instituce by měly jít příkladem a využívat institut veřejné dražby při zpeněžování státního majetku. V této souvislosti Dr. Bureš uvedl, že ČAD nabídla své zkušenosti ministru MPO Martinu Římanovi, kde se v tomto rezortu připravuje velký výprodej nemovitého majetku. I některé negativní zkušenosti s prodejem nepotřebného majetku z rezortu MV formou přímého prodeje přes realitní kancelář tuto nabídku podporují.

Přítomní se i shodli, že pro oživení dražebního trhu je třeba, aby byla stabilizována personální situace na OVD MMR, který vykonává státní dozor v této oblasti, kde za poslední dva roky došlo ke trojí výměně na postu ředitele. OVD by měl nejenom provádět efektivní kontrolu a metodicky řídit, ale i propagovat provádění veřejných dražeb, mj. i při zpeněžování státního majetku. Krize dražebního trhu se i odráží na OVD MMR, kde na některé zkušené pracovníky je vykonáván nátlak, aby odešli ve prospěch nově příchozích bez jakýchkoliv dražebních zkušeností. Je paradoxem, že dle informací ČAD při sníženém počtu provedených kontrol v roce 2007 bylo dosaženo maximálního počtu zaměstnanců OVD ve prospěch nově příchozích. Ukazuje to na stále klesající efektivnost výkonu státní kontroly v této oblasti s otázkou, zdali by nebylo lepší, aby byl OVD MMR začleněn do Odboru živností na MPO.

Velký zájem zúčastněných byl o elektronické dražby prováděné na Internetu, kde dle informací zveřejněných v tisku bylo v loňském roce v elektronických aukcích v ČR dražen majetek za 1,5 miliard Kč. Opodstatněnost elektronických dražeb je i posílena snahou ČAD o eliminaci všech pokusů o pletichy na veřejných dražbách a tím zvýšení důvěry v dražbu. Zazněla zde i obava týkající se elektronických pletich, pokud provozovatel elektronických dražeb nebude mít dostatečně robustní certifikovaný systém na informační bezpečnost. Zástupci ČAD se netajili, že jedním z předních kandidátů na provozování elektronických dražeb by mohla být ČP, která zabezpečuje zveřejňování informací o dražbách na CADR.

S tím souvisí i propagace dražby, jako transparentního a efektivního způsobu prodeje a uspokojení věřitele, ale pouze za předpokladu, že budou informace o dražbách k dispozici nejširší veřejnosti na CADR. V této souvislosti je škoda, že soudy, exekutoři a finanční úřady provádějí dražby v jiném režimu a nezveřejňují údaje o dražbách na CADR. Povědomost o těchto dražbách je minimální, což se nejenom projevuje ve výši ceny dosažené vydražením, ale nahrává to i pletichám.